Mám rád svět no�?ních dálkařů. Potkáte navoněné chlápky se špi�?atýma botkama stejně jako pupkaté strejdy va manšestrácích a flanelových košilích. Pod sedadlem řidi�?e se ob�?as skrývá flaška poslední záchrany nebo neregistrovaná zbraň. S montpákou se umí ohánět každý a nůž patří k základním prostředkům přežití. Přesto jsou všichni svázání nekone�?nou �?ernou smy�?kou no�?ních cest.

Staré lízy, ve kterých sedí strejda i s manželkou �?i družkou a berou rita, které velcí dopravci odmítají. Na daňových dokladech netrvají a žijí od města k městu. Navoněné kamiony dopravců zvu�?ných jmen, ve kterých se řidi�?i přezouvají. Osamělé vlky, vezoucí jako spolujezdce psy a ko�?ky roztodivných ras. Zoufalce shánějící každý štěk a žijící od jedné splátky leasingu ke druhé. Světáky, kteří nedokáží vydržet pod střechou déle než víkend. A holky od kamionů, které si na nic nehrají…

Je jedno před �?ím se snažíte ujet, kam spěcháte a pro�? bolavé o�?i upíráte do tmy. Čím kdo byl a �?ím se chce stát ztrácí význam. Máte takovou cenu, jak jste ochotni akceptovat nepsaná pravidla na cestách, jací jste. Žádných právníků se nikdo nedovolá, problémy se řeší tady a te�?… Kolega, který přehlédl stopku nebo podcenil rychlost vyslechne spoustu originálních nadávek, přesto mu každý půjde pomoci v případě poruchy nebo roztržené pneumatiky.

Dlouhé hodiny i dny na hrani�?ních přechodech a natažené ruce celníků již patří vzpomínkám, okénka se uzavřela a nikomu nechybí. Spěchali jste domů k manželce, dětem, na vykládku? Možná jste se doprosili o kousek blíž k vysněné �?áře, všichni nespěchají. Zkusili jste řadu předjet? Pár facek byla jen bezvýznamná rozcvi�?ka.

No�?ní ticho ožívá neuvěřitelnými příběhy ať již výte�?ně vymyšlenými nebo opravdu ze života. I když nevidíš nikde ani světélko, přesto nejsi na cestě sám. Sta�?í dát výzvu na kanále a vždy se najde �?lověk, který odpoví… Problikne tě dálkami, když za�?ínáš usínat nebo popřeje šťastnou cestu.

Po několika hodinách ve sněhové vánici se �?lověk rád pověsí za koncová světla kolegy. Důvěřuje naprosto cizímu �?lověku. Nebude prudce brzdit a před každým problémem v�?as upozorní. Až si o�?i odpo�?inou, vystřídáte se. Za hodinu nebo třeba příští rok…

Reklamy ztrácí smysl. Nikdo nevěří na stále nové pišingry, vložky s křidélky nebo kanceláře plné usměvavých lidí. Politické hrátky nikoho nezajímají. Život je jinde.

Ne, není to romantický svět pana Foglara. Výměna kola v dešti, no�?ní oprava motoru, spaní v kabině ve dvacetistupňovém mrazu nebo mnohahodinové �?ekání na nakládku nemá s romatikou vůbec nic spole�?ného. Rychlé opláchnutí obli�?eje vodou z kanystru není ideální hygienou a pokud utratíte vechny peníze za pokuty, naftu vycuclou z nádrže místním šetřílkem, dárky pro děti nebo se prostě necháte okrást, nedostanete u pumpy zadarmo ani vodu ze záchodu. Zapalova�? se rozbil a navlhlé zápalky vysuší topení nejdříve za hodinu, a �?lověk by si tak rád dal cigaretu, doutník nebo fajfku… A přesto každý, kdo v tom světe najde své místo, jen nerad odchází.

Známe se podle nicků, známe své hlasy. Nepoznáme se v bufetu u cesty, i když sedíme vedle sebe. Těším se, až zase uslyším na desátém kanálu známé info a doufám, že se někdo těší i na mne :-)

Žalý

Publikováno: Sobota, Únor 25th, 2006 v 17.45. Zařazeno do kategorie Žalý. Podporuje RSS 2.0. Můžete zasílat komentáře nebo využít trvalý odkaz (funkční také pro jednotlivé komentáře)...