Funus (tříaktovka o posledních věcech lidských)

Osoby a obsazení:

  • nebožtík, pÅ™iměřenÄ› stár, pÅ™iměřenÄ› nemocen, prostÄ› ho to už pÅ™estalo bavit
  • blonÄ?atí bÄ›si, dcery nebožtíka, živící se od útlého mládí opouÅ¡tÄ›ním manželů
  • nÄ›kolik dalších bezvýznamných příbuzných

Místo děje:

  • scéna I - malý venkovský hÅ™bitov. Velmi poÅ¡mourné poÄ?así
  • scéna II - okolí rodné vesnice nebožtíka, kopeÄ?ky, lesíky, smetiÅ¡tÄ›. PoÄ?así stejné
  • scéna III - podivnÄ› stylová hospoda v nejbližším mÄ›stÄ›. Vychází slunce

 

Scéna I

- pozůstalí se postupně sjíždějí, nebožtík je již zpopelněn v urně
- přesouváme se na malý venkovský hřibtov
- z úsporných důvodů je zvažováno umístÄ›ní ostatků dvou rodin do spoleÄ?né hrobky
- spoleÄ?ná hrobka bude opravena za použití uÅ¡lechtilých materiálů
- celková cena je výraznÄ› pÅ™evyÅ¡uje souÄ?asné náklady, pÅ™ipomenutí tohoto faktu stejnÄ› jako pÅ™edchozí vzájemné nesnášenlivosti je pÅ™ijato velmi rezervovanÄ›
- blonÄ?atí bÄ›si navrhují Ä?ásteÄ?né pÅ™isypání popela mezi maceÅ¡ky a afrikány rodinných hrobů a Ä?ásteÄ?né rozptýlení popela po místech, kde prožil nebožtík svůj život
- běsi již mají ulámány pěstěné nehty a urna stále odolává
- vytahuji kapesní nožík, přeřezávám lepicí pásku a víko je odděleno
- pohÅ™ební ústav nebyl informován o rozptylu a ostatky nejsou k tomuto úÄ?elu vhodné
- pří bleskové návštěvě nejbližšího krematoria je popel za mírný poplatek přemlet
- Ä?ást popela je vysypána, pozůstalí domlouvají další místa rozptylu
- návrh na jednorázový rozptyl zbytku popela v místí továrně a přilehlé hospodě, kde nebožtík prožil většinu života je zamítnut

 

Scéna II

- po pÅ™ilehlých lukách, stráních a remízcích se plouží mlhy, mrholení a podivuhodný průvod vedený blonÄ?atými bÄ›sy v botách na jehlových podpatcích
- mezi odhozenými pytly s odpadky, pneumatikami, bojlery a všudypřítomným igelitem tu a tam utrousíme trochu popela
- houby nerostou
- kopeÄ?ek, na kterém jsme v mládí sáňkovali se již nezdá být tak příkrý ani nebezpeÄ?ný. Je urÄ?en k vysypání zbytku popela
- dobře míněná rada k přesunu na návětrnou stranu před pietním aktem je ignorována
- pozůstalí dlouho vykašlávají nebožtíka
- již nepotřebná urna je odhozena mezi ostatní odpadky do křoví
- zamlklá skupina nasedá do aut a Å™adí se k odjezdu na smuteÄ?ní hostinu

 

Scéna III

- obsazujeme neuvěřitelný slepenec starého nábytku, vybavení stájí a moderních kýÄ?ů
- z jídelního lísku obsahujícího neznámá bylinná jídla a směsky jsme zmateni
- snažíme se vybrat nÄ›co nejménÄ› nebezpeÄ?ného a chytáme známé výrazy jako šalvÄ›j, kopr, hovÄ›zí, tÅ™ezalka, kuÅ™e, tymián a podobnÄ›
- volám kuchaÅ™e a trvám na džusu v originální neotevÅ™ené krabici, kusu opeÄ?ené vepÅ™ové kýty bez jakýchkoliv přísad a Ä?erném chlebu
- všichni mi ukrutně závidí, kritizují neomalenost a popíjejí nechutné šípkové víno
- blonÄ?atí bÄ›si vzpomínají v dobrém na nekonÄ?ící Å™adu svých manželů
- nenacházím pohodlnou polohu na verpánku u stolu zhotoveného ze šlapacího šicího stroje a odcházím na verandu, kde již slunce osušilo plastový nábytek
- zapaluji si dýmku a závist cítím daleko ukrutnější
- pozůstalí nevěřícně hledí na přinesená jídla. Kuchař na mne spiklenecky mrká
- závist je již téměř hmatatelná, pÅ™esto mi peÄ?ená kýta chutná
- odpoledne líně plyne ve vzpomínkách na mládí a pomlouvání nepřítomných
- v nejbližší spoleÄ?ensky pÅ™ijatelný okamžik se louÄ?ím se Å¡irší rodinou
- nebožtíkovi by se pohřeb pravděpodobně líbil 

 

Žalý


Komentáře: 4

  1. krabat

    Pred mnoha lety jsem byl rodinou radou pozadan, zda bych nescelil nase hroby, roztrousene po republice a nesvezl ostatky pribuznych do spolecneho hrobu v Praze. Coby mlady muz, s polni lopatkou na zadnim sedadle, jsem ve svem malem fiatku objizdel provincni hrbitovy, vzdy v noci za svitu blesku prelezal hrbitovni zdi a pod havem caru mlhy vykpaval urny svych predku. Na zahrade jsem pak rozprostrel igelit, ostatky vysypal na hromadu, rozhrabal detskymi hrabickami, ususil, vybral hrebiky z rakvi a vetsi kosti a naplnil jimi nejzachovalejsi urnu, kterou jsem (opet v noci) zakopal na urcenem miste. Se zbylym popelem v igelitovych taskach jsem objizdel rodiste vsech dotcenych a zahradnickou lopatkou rozprasoval nenapadne popel pred jejich rodnymi chaupami, u osamelych lip, pod kterymi meli sva prvni milostna setkani a vysypaval do potoka, kde se jako deti koupavali.

    Rodinna rada byla spokojena a me zustaly silne vzpominky a presvedceni, jak dobre jsem udelal i kdyz psat se mi to moc nechtelo. Zaleho triaktovka se cte jako cernobarevny filmy, diky!

  2. pV.

    To muselo být také boží :-)
    Ať jsem se snažil jak chtěl, nakonec mi z toho vždycky vyšel scénář, ať si každý domyslí. Díky, pochopil.

  3. ÄŒumil

    pÅ™idejte jeÅ¡tÄ› nÄ›jakou výraznou koÄ?ku - nejspíš Gieslerovou - a dvÄ› tÅ™i hlášky a zastavte se na BarrandovÄ›! :-)
    Díky oběma!

  4. ÄŒumil

    A tady je chybějící oslovení, které jsem vtipně vepsal do rubriky www stránky: No, pánové, dejte to dohromady,
    Velká věc je zvyk!

Nový komentář:

*
Jste-li opravdu bytost, zadejte tento antispam text:
Anti-spam image